Léčba vestibulárního schwannomu

Léčba vestibulárního schwannomu je vždy individuální. Volba optimální strategie závisí na velikosti nádoru, rychlosti jeho růstu, stavu sluchu, věku pacienta a celkovém zdravotním stavu. K dispozici jsou tři základní přístupy — sledování, mikrochirurgická operace a stereotaktická radiochirurgie.

Chirurgický tým při neurochirurgické operaci

1. Sledování (wait & scan)

Kdy volíme sledování

  • Malé nádory Koos I—II (do 20 mm)
  • Minimální nebo žádné symptomy
  • Starší pacienti nebo pacienti s vyšším operačním rizikem
  • Zachovaný sluch na postižené straně
  • Absence růstu na kontrolních MRI vyšetřeních

Jak sledování probíhá

Po stanovení diagnózy je provedena první kontrolní MRI za 6 měsíců. Při stabilním nálezu následuje další kontrola za 12 měsíců a poté jednou ročně po dobu minimálně 5 let. Součástí každé kontroly je i audiometrické vyšetření pro sledování vývoje sluchu.

Fakta o sledování

Sledování není nečinnost

40—50 % malých vestibulárních schwannomů nevykazuje měřitelný růst. Sledování je aktivní léčebná strategie — nikoliv „nedělání ničeho". Pravidelné kontroly umožňují včas zachytit případný růst a přejít k aktivní léčbě, pokud je to potřeba.

2. Mikrochirurgická operace

Hlavní léčebná metoda

Chirurgické odstranění je nejdefinitivnější léčebná metoda vestibulárního schwannomu. Cílem operace je totální nebo téměř totální odstranění nádoru při zachování funkce lícního nervu. Moderní mikrochirurgické techniky v kombinaci s intraoperačním neuromonitoringem umožňují dosáhnout vynikajících výsledků.

Kdy operujeme

  • Nádory Koos III—IV (větší než 20 mm, s kompresí mozkového kmene)
  • Rostoucí nádory zachycené při sledování
  • Významné nebo progredující symptomy
  • Hydrocefalus (nahromadění mozkomíšního moku)
  • Mladší pacienti s dlouhou očekávanou dobou přežití

Operační přístupy

Retrosigmoidální (suboccipitální) přístup

Nejuniverzálnější operační přístup a náš preferovaný postup. Přístup za sigmoidálním splavem umožňuje dobrý přehled o nádoru, lícním nervu i mozkovém kmeni. Vhodný pro nádory všech velikostí s možností zachování sluchu.

Translabyrintální přístup

Přístup skrze labyrint vnitřního ucha. Poskytuje přímý přístup k vnitřnímu zvukovodu a vynikající kontrolu lícního nervu. Nevýhodou je definitivní ztráta sluchu na operované straně — volí se proto u pacientů, kteří již sluch ztratili.

Middle fossa (přístup střední jámy)

Přístup shora přes střední jámou lební. Využívá se pro malé intrakanikulární nádory s cílem zachování sluchu. Vyžaduje specifickou operační zkušenost a je vhodný pouze pro vybrané případy.

Výsledky chirurgické léčby

95—98 % Kompletní odstranění
<2 % Recidiva nádoru
85—95 % Lícní nerv HB I—II (malé/střední)
30—70 % Zachování sluchu

Rizika operace

  • Poškození lícního nervu s různým stupněm obrny (vyšší riziko u velkých nádorů)
  • Ztráta sluchu na operované straně
  • Likvorea (únik mozkomíšního moku)
  • Meningitida (vzácně)
  • Poškození dalších hlavových nervů (trojklanný nerv — porucha citlivosti obličeje)
  • Poškození mozečku nebo mozkového kmene (vzácně, zejména u velkých nádorů)
  • Krvácení, infekce a obecná operační rizika

3. Stereotaktická radiochirurgie

Principy

Stereotaktická radiochirurgie využívá přesně zacílené ionizující záření k zastavení růstu nádoru. Na rozdíl od chirurgie nádor neodstraňuje — cílem je zastavit jeho další růst. Ozáření lze podat jednorázově (radiochirurgie) nebo ve více frakcích (frakcionovaná stereotaktická radioterapie).

Metody

  • Gamma Knife — využívá mnoho zdrojů záření gama, které se sbíhají v jednom bodě
  • CyberKnife — robotický lineární urychlovač s obrazovým naváděním
  • LINAC — upravený lineární urychlovač se stereotaktickým rámem nebo maskou

Kdy je radiochirurgie vhodná

  • Malé až středně velké nádory do 25—30 mm
  • Pacienti nevhodní k operaci (vyšší věk, komorbidity)
  • Reziduum nádoru po neúplné chirurgické resekci
  • Přání pacienta jako alternativa k operaci u menších nádorů

Výsledky

90—95 % Kontrola růstu za 10 let
50—70 % Zachování sluchu za 5 let

Omezení radiochirurgie

  • Nádor zůstává na místě — je zastaven v růstu, nikoliv odstraněn
  • Není účinná u velkých nádorů (nad 30 mm) s kompresí mozkového kmene
  • Malé riziko sekundární malignity v ozářené oblasti (velmi vzácné, ale existující)
  • Nutnost celoživotního sledování na MRI
  • Opakované ozáření je problematické — omezené možnosti při selhání

Jak volíme léčbu — rozhodovací kritéria

Faktor Sledování Operace Radiochirurgie
Velikost nádoru Malý (Koos I—II) Jakákoliv, zejména III—IV Malý/střední (<25—30 mm)
Růst nádoru Bez růstu Rostoucí Pomalý růst
Věk pacienta Vyšší věk Jakýkoliv, zejména mladší Střední a vyšší věk
Stav sluchu Zachovaný Jakýkoliv Zachovaný/snížený
Symptomy Minimální Významné/progredující Mírné
Komorbidity Vyšší riziko Nízké operační riziko Vyšší operační riziko

Rozhodnutí je vždy individuální

O optimální léčbě rozhoduje multidisciplinární tým — neurochirurg, otochirurg, radiolog, onkolog a audiolog. Do rozhodování je aktivně zapojen i pacient — jeho preference a životní situace hrají důležitou roli.

U vestibulárního schwannomu zpravidla není nutné rozhodovat pod tlakem — s výjimkou akutního hydrocefalu je čas na důkladné zvážení všech možností a získání druhého názoru.