Obrna lícního nervu u vestibulárního schwannomu

Lícní nerv (nervus facialis, VII. hlavový nerv) řídí pohyby obličejových svalů, zprostředkovává chuť pro přední dvě třetiny jazyka a inervuje slznou žlázu. Jeho poškození má závažné funkční i kosmetické důsledky. Zachování funkce lícního nervu je proto jednou z hlavních priorit každé operace vestibulárního schwannomu.

Jak schwannom ovlivňuje lícní nerv

Vestibulární schwannom vyrůstá v těsném sousedství lícního nervu. Rostoucí nádor nerv natahuje přes svůj povrch, stlačuje jej proti kosti a postupně devitalizuje. U velkých schwannomů (Koos III—IV) bývá nerv zploštěn do tenké blány, kterou je někdy obtížné identifikovat i pod operačním mikroskopem.

Přesto je klinicky významná předoperační obrna lícního nervu vzácná — vyskytuje se pouze u 5—10 % pacientů. Nerv si i přes výraznou deformaci často zachovává svou funkci až do pozdních stadií onemocnění.

Klasifikace dle House-Brackmanna

Mezinárodně nejpoužívanější škálou pro hodnocení funkce lícního nervu je klasifikace dle House-Brackmanna (HB). Rozlišuje šest stupňů od normální funkce po kompletní obrnu.

Stupeň Označení Popis
HB I Normální Symetrická funkce obličeje ve všech oblastech
HB II Mírná dysfunkce Lehká slabost patrná při bližším pohledu, kompletní uzávěr oka
HB III Středně těžká dysfunkce Zjevná asymetrie, uzávěr oka s úsilím
HB IV Středně těžká až těžká Zjevná slabost, nekompletní uzávěr oka
HB V Těžká dysfunkce Stěží patrný pohyb, nekompletní uzávěr oka
HB VI Kompletní obrna Žádný pohyb obličejového svalstva

Cíl operace

Cílem každé operace vestibulárního schwannomu je zachování funkce lícního nervu na stupni HB I—II, tedy normální nebo jen mírně oslabená mimika s kompletním uzávěrem oka.

Prevence poškození lícního nervu při operaci

Intraoperační neuromonitoring

Moderní neurochirurgie využívá sofistikovaný systém monitorování funkce lícního nervu přímo během operace. Jedná se o klíčový nástroj pro jeho ochranu.

  • Kontinuální EMG — nepřetržité sledování elektrické aktivity obličejových svalů funguje jako „alarmový systém", který chirurga okamžitě upozorní na mechanické podráždění nervu.
  • Přímá stimulace — cíleným elektrickým podnětem chirurg identifikuje průběh nervu v operačním poli a ověřuje jeho funkčnost.
  • Mapování nervu — systematické vyhledávání nervových vláken na povrchu nádoru před zahájením resekce, které umožňuje naplánovat bezpečnou strategii odstranění.

Mikrochirurgická technika

Šetrná manipulace s nervem je základním předpokladem jeho zachování. Mezi klíčové principy patří:

  • Jemná disekce ostrými nástroji namísto tahu a trakce.
  • Intrakapsulární zmenšení nádoru pomocí ultrazvukového aspirátoru (CUSA) před jeho odstraněním.
  • V případě silné adheze — ponechání tenké vrstvy nádoru na nervu pro jeho ochranu.

Rozhodnutí near-total vs. total resekce

Někdy je moudřejší ponechat tenkou vrstvu nádoru na lícním nervu, než riskovat jeho poškození snahou o absolutně radikální odstranění. Toto rozhodnutí chirurg činí peroperačně na základě aktuální situace — míry adheze nádoru k nervu a výsledků neuromonitoringu.

Případný reziduální nádor lze dlouhodobě sledovat pomocí MRI a v případě růstu ošetřit stereotaktickou radiochirurgií (gama nůž).

Pooperační obrna lícního nervu

Dočasná obrna (neuropraxie)

Jedná se o nejčastější typ pooperační obrny. Nervová vlákna jsou anatomicky zachována, ale dočasně nefunkční v důsledku otoku, manipulace nebo vazospasmu cév zásobujících nerv.

  • K úpravě dochází v řádu týdnů až měsíců — obvykle 3—6 měsíců.
  • Vyskytuje se u přibližně 20—40 % operovaných pacientů.
  • Prognóza je příznivá — většina pacientů se vrací na stupeň HB I—II.

Trvalá obrna

Nervová vlákna jsou poškozena (axonotmeze) nebo přerušena (neurotmeze). Částečné zotavení je u axonotmeze možné díky regeneraci nervových vláken, avšak je pomalé a neúplné.

  • Kompletní přerušení nervu vyžaduje chirurgickou rekonstrukci (štěp, anastomóza).
  • Vyskytuje se u přibližně 5—15 % případů, častěji u velkých nádorů.
  • Definitivní zhodnocení funkce lícního nervu je možné nejdříve za 12 měsíců od operace.

Péče o oko při obrně lícního nervu

Nejnaléhavějším problémem při obrně lícního nervu je neschopnost uzavřít oko. Bez adekvátní ochrany dochází k vysychání rohovky, což může vést až k trvalému poškození zraku.

Ochrana oka je prioritou

Akutní opatření:

  • Umělé slzy každých 1—2 hodiny během dne.
  • Zvlhčující gel nebo mast na noc.
  • Ochranná vlhká komůrka (moisture chamber) — speciální krytí oka.

Chirurgické řešení (při přetrvávající obrně):

  • Tarsorrhafie — částečné sešití víček pro zúžení oční štěrbiny.
  • Zlatý nebo platinový implantát — závaží do horního víčka, které umožňuje pasivní uzávěr oka.
  • Oživení obličeje — hypoglosso-faciální anastomóza (přepojení nervu jazyka na lícní nerv).
  • Plastická chirurgie — korekce obličejové asymetrie.

Rehabilitace lícního nervu

Fyzioterapie obličeje

Cílená rehabilitace obličejového svalstva významně urychluje zotavení a zlepšuje výslednou kvalitu pohybu. Zahrnuje:

  • Cvičení před zrcadlem — vědomé aktivování jednotlivých obličejových svalů.
  • Masáže obličeje — prevence atrofie svalů a zlepšení prokrvení.
  • Elektrostimulace — využití elektrických impulzů (kontroverzní — některé studie zpochybňují přínos).
  • Biofeedback — využití EMG signálu pro vizualizaci svalové aktivity během cvičení.

Časová osa zotavení

  • Neuropraxie: první známky zotavení se objevují za 2—6 týdnů, plné zotavení obvykle do 3—6 měsíců.
  • Axonotmeze: regenerace nervových vláken probíhá rychlostí přibližně 1 mm/den, úprava trvá 6—18 měsíců.
  • Neurotmeze: bez chirurgické rekonstrukce nedochází ke spontánnímu zotavení.

Synkineze

Při regeneraci lícního nervu se nervová vlákna mohou „pomíchat" — dorostou k jiným svalům, než ke kterým původně patřila. Výsledkem jsou mimovolní souhyby — například nechtěné přivírání oka při úsměvu nebo pohyb koutku úst při mrkání.

  • Cílená fyzioterapie — nácvik izolovaných pohybů jednotlivých svalových skupin.
  • Botulotoxin — lokální aplikace pro utlumení nechtěných souhybů.

Prognóza

Výsledná funkce lícního nervu po operaci závisí na několika klíčových faktorech:

  • Velikost nádoru — menší nádory znamenají lepší prognózu.
  • Míra adheze nádoru k nervu — volně oddělitelný nádor je příznivější.
  • Anatomické zachování nervu — kontinuita nervového vlákna je zásadní podmínkou zotavení.
  • Zkušenosti operatéra — výsledky jsou prokazatelně lepší na specializovaných pracovištích s velkým objemem operací.

Volba pracoviště rozhoduje

Výsledek operace vestibulárního schwannomu — a zejména osud lícního nervu — zásadně ovlivňuje zkušenost chirurgického týmu a dostupnost moderního vybavení včetně intraoperačního neuromonitoringu. Volba specializovaného pracoviště je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, která pacient může učinit.